Valkýra

Valkýry jsou podle severské mytologie dísy, které s nornou Skuld vybírají na bitevních polích duše padlých válečníků hodných Valhally, kterým se pak říká Einherjové. Jejich samotné jméno pochází z tohoto údělu. Severské slovo valkyrja (množné číslo valkyrjur), je složeno ze dvou slov. Z podstatného jména valr (odkazujícího na zabitého na bojišti) a slovesného kjósa (ve smyslu "vybrat"). Společně tedy znamená doslova "vybrat ze zabitých."



Dle pověstí se jedná o krásné, ale nebezpečné dívky – válečnice ozbrojené štíty, oštěpy a přílbami, jež slouží svému bohu Ódinovi. Valkýry, jezdící do bitev na okřídlených koních, dle Ódinových pokynů řídily boj, střežily válečníky nebo je nechávaly padnout. Mají moc vyvolávat ty, co zahynou a určovat vítězství. V dobách míru obsluhují a rozptylují padlé válečníky ve Valhalle. Starší Edda obsahuje báseň Sigrdrifomál (Píseň o Sigrdrífě), ve které valkýra prozradí z vděčnosti kouzlo hrdinovi, svému zachránci.
Jména valkýr zmíněných v Písni o Grímnim (Grímnismál): Hrist, Mist, Skeggjöld, Skögul, Hild, Trúd, Hlökk, Herfjötur, Göll, Geirahöd, Randgríd, Rádgríd, Reginleif.

(Wikipedia...nechtělo se mi dělat výpisky)