sobota 25. prosince 2010

Yurei

Yurei

Pro nové představení, které děláme s Vómito Cuatro (jedná se o japonský historický horor jménem Kaidan, o kterém budu psát později) zrovna dělám rešerši ohledně japonských démonů a duchů a další co jsem našel je základní démon/duch jménem Yurei, což je duch ženy, která byla většinou zabita násilnou smrtí. Má dlouhé černé vlasy a bílou pokožku.
V moderní kultuře je známá jako Kayako či jako Sadako z filmů Ju-On a Ringu.

neděle 24. října 2010

Valkýra

Valkýry jsou podle severské mytologie dísy, které s nornou Skuld vybírají na bitevních polích duše padlých válečníků hodných Valhally, kterým se pak říká Einherjové. Jejich samotné jméno pochází z tohoto údělu. Severské slovo valkyrja (množné číslo valkyrjur), je složeno ze dvou slov. Z podstatného jména valr (odkazujícího na zabitého na bojišti) a slovesného kjósa (ve smyslu "vybrat"). Společně tedy znamená doslova "vybrat ze zabitých."



Dle pověstí se jedná o krásné, ale nebezpečné dívky – válečnice ozbrojené štíty, oštěpy a přílbami, jež slouží svému bohu Ódinovi. Valkýry, jezdící do bitev na okřídlených koních, dle Ódinových pokynů řídily boj, střežily válečníky nebo je nechávaly padnout. Mají moc vyvolávat ty, co zahynou a určovat vítězství. V dobách míru obsluhují a rozptylují padlé válečníky ve Valhalle. Starší Edda obsahuje báseň Sigrdrifomál (Píseň o Sigrdrífě), ve které valkýra prozradí z vděčnosti kouzlo hrdinovi, svému zachránci.
Jména valkýr zmíněných v Písni o Grímnim (Grímnismál): Hrist, Mist, Skeggjöld, Skögul, Hild, Trúd, Hlökk, Herfjötur, Göll, Geirahöd, Randgríd, Rádgríd, Reginleif.

(Wikipedia...nechtělo se mi dělat výpisky)

Norská mytologie ve videohrách



Valkyrie Profile poprvé vyšla na Playstation jedničku v roce 1999. My češi jsme o ní tehdá nevěděli jelikož nedostala červenou pro prodej v Evropě (což je ovšem humorné: japonci vytvářejí light RPG silně založené na severo-evropské mytologii a rozhodnou se hru v Evropě nevydat. Skvělý nápad. Gratulieren). Hru si u nás zahráli jen ti, kteří hráli hry pálené, tudíž za pět prstů (což já jsem nebyl, už od malička jsem herní vývojáře platil kupováním u nás předražených her. Jen si vzpomínám jak jsem dal skoro dva tisíce za Final Fantasy 7...).
Z hry se stala kultovka a podpultovka, jelikož díky omezenému množství printů ji bylo těžké sehnat.

Pak přišlo PSP a Square-Enix se rozhodl vydělat nějakéty zlaťáčky tím, že hru importuje na tento systém. Smazala originální anime FMVčka, přidala neoriginální digitální FMVčka (která do hry díky postarší grafice vůbec nezapadají – můj názor, kamenujte tímto směrem...) a pod názvem Valkyrie Profile: Lenneth vydala v celém světě. A já si ji koupil. A nedohrál, páč mi příjde neuvěřitelně těžká. No a po nějaké době se Square rozhodl, že příběhy tří sester Valkýr (Lenneth, Hrist a Silmeria) vydělávájí málo a že by měli udělat další díl. A tak udělali díl, který vyprávěl o Valkýře Silmerii na PS2. Hra sice opustila zajímavou formu vyprávění, jakou měla Lenneth. I tak se ale podařilo vytvořit silný příběh a dobrý herní systém. Škoda jen že se o této hře zase tolik neví. IGN ji dokonce prohlásila za Nejlepší hru roku 2006, kterou nikdo nehrál. Já ji teda hrál, nebo spíš stále hraju, jelikož je stejně jako její sestra Lenneth tak těžká, až je téměř nehratelná.
Třetí hra se jmenuje Covenant of Plume a vyšla na Nintendo DS a nevypráví o třetí sestře Hrist, nýbrž zase o Lenneth – o této hře se rozepíšu příště více jelikož jsem ji jako jedinou ze série dohrál. Tadááá.
Celkově je série Valkyrie Profile skvělý nápad. I když hry nejdou moc do hloubky co se týče norské mytologie, pro neznalého člověka to může dobrý start. Máme tu základy: svět se dělí na dvě části – Midgard, kde žijí lidé a Asgárd, kde žijí Bohové. Bohům velí Odin, ten vysílá vždy jen jednu valkýru aby nasbírala duše padlých bojovníků – Einhejirary a připravila je na souboj s Aesiry (což ve hře není vysvětleno, kdo to je – v mytologii jsou to Obři) a zabránili tak konci světa Ragnaroku. Valkýry jsou tři – z toho aktivní, tedy ve službě, je jen jedna, zatímco zbylé tři spí v tělech smrtelníků. V mytologii je Valkýr nespočet z toho nejznámější je Hrist (kterou najdete i ve hře, zatímco ostatní jména jsou vymyšlená). Ve zbylých ohledech se hra mytologii příliš nevyužívá.

úterý 22. prosince 2009

O MŮJ BOŽE!

Nedal jsem na víru, jen jsem neuvěřitelně udiven z toho na co jsem právě narazil.
Tim Burton znovu dává do kinodistribuce Ukradené Vánoce s tím, že tentokrát budou ve 3D!
TO je nejlepší zpráva od té doby, co mi doktoři řekli, že už nemám chronickou žloutenku!

Divadlo ve videoherním průmyslu - Fatale


Tale of Tales vydalo další svoji "hru" - můžeme-li to tak ovšem nazvat.
Jedná se o krátkou videohrení "jednoaktovku" (teda, já dneska válím) s názvem Fatale a vychází z příběhu o stětí Jana Křtitele. I když vlastně ne přímo. Vychází z divadelní hry Oscara Wildea Salome.
Což se mi jako nápad zalíbilo a rozhodl jsem se zapátrat a hledat náznaky divadla a divadelnosti i v jiných...značně komerčních hrách.
Recenzi hry Fatale, přidám později, až se to víc uleží, protože je to síla!

Zrádci

To mě tak neuvěřitelně krká!
Člověk si koupí Xbox360 v domění, kolik skvělých her se na to nevydává, kolik jednoplatformovek (rozuměj, pouze na jednu platformu , tedy Xbox) a to zvlášť u japonských rpg.
Jenže peníze, že. Když se na Xbox moc neprodávalo, tak to vydají i na PS3. Tak se stalo, že skvělé hry jako Chopins Dream (u nás jako Eternal Sonata), Last Remnant (u nás jako Last Remnant) se po nějakém čase vydaly i na PS3 a to v lepší grafice a s bonusovými postavami a vším bonusovým možným.
No a teď se tak rozhodli vydat i moji srdcovku Star Ocean: Last Hope.
Na co ten Xbox kura mám...

Vánoce s Final Fantasy


Dobře, teď chvíli sobecky.
Klišé: A jsou tu zase Vánoce. Přiznám se, že jsem Vánocefil neboli člověk, jaksi úchylný na vánoční náladu. Jenže občas se tomu musí napomoci. Ne vždycky atmosféra Vánoc příjde sama. Zvlášť když Vaši rodičové jsou od nátury vánoční kaziči. A nepomůže ani procházka zasněženou krajinou, svařáček z vánočních trhů či vánoční album paní kýčařky jménem Enya.
Rozhodl jsem se na to jít přes pohádky.
Vždyť v dětství jsem se vedle dárků, nejvíce těšil na pohádky, na fantaskní příběhy, které daly Vánocům onen pravý kouzelný háv (jejda, kdo je tu teď kýčař).
Tak jsem se rozhodl letošní Vánoce strávit s nejlepší možnou narativní formou: videohrami.
Domů jsem si dovezl Playstastion 2, PSP a moji kompletní sbírku japonských rpg s přídavným jménem Finální.
Tudíž: FF X, FF X-2, FF XII, Dirge of Cerberus FFVII, Kingdom Hearts, Kingdom Hearts 2, Crisis Core FF VII, FF Tactics, Dissidia FF.
A hned je mi vánočněji.